|
|
GIS využití krajiny obce Jinačovice
Kelblová, Kristýna ; Opatřilová, Irena (oponent) ; Bartoněk, Dalibor (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje zpracování GIS katastrálního území Jinačovice se zaměřením na Land use. Práce vychází z leteckých snímků od roku 1950. Data jsou doplněna dalšími mapami, především katastrálními mapami, daty ZABAGED a také statistickými údaji. Byla vyhotovena analýza využití krajiny a doplňkové analýzy území. Práce byla zpracována pro účely obce Jinačovice.
|
|
|
Vliv změn krajiny na erozní a odtokové poměry
Uhrová, Jana ; Toman,, František (oponent) ; Váchal,, JAN (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem práce je posoudit vliv změn využití krajiny na erozní a odtokové poměry. Za účelem posouzení byla vybrána dvě povodí (povodí Luhy a povodí Hubenovské nádrže) s odlišnou rozlohou a pedologickými charakteristikami. V povodích bylo porovnáno 26 krajinných pokryvů. Jednotlivé scénáře krajinných pokryvů jsou vyhodnoceny vždy ve čtyřech hlavních obdobích, padesátých a devadesátých letech dvacátého století, dnešního stavu krajiny v podobě podrobného každoročního zhodnocení od roku 2002 do roku 2013 a stavu návrhového. V povodích byly provedeny analýzy jak krajinného pokryvu, tak i geomorfologických, pedologických i hydrologických poměrů s využitím nástrojů geoinformačního systému (GIS). Pro samotnou kvantifikaci ztráty půdy byly využity dvě různé metody, metoda USLE s využitím programu Arc GIS a stanovení ztráty půdy modelem WEPP. K vyhodnocení odtokových poměrů pro stanovené závěrové profily rozhodující z hlediska tvorby soustředěného povrchového odtoku a jejich sběrných povodí bylo využito modelu DesQ-MAXQ. Vybrané scénáře krajinných pokryvů v povodí Luhy byly dále vystaveny skutečné srážkové události z roku 2009, která měla za následek povodňovou situaci v území. Na tomto povodí byl také sestaven srážko-odtokový model v prostředí HEC-HMS, i zde byly scénáře krajinného pokryvu podrobeny skutečné srážkové události. Vývoj změn využití krajiny v ploše povodí vodárenské nádrže Hubenov byl také posuzován i s ohledem na koncentraci látek v měřených profilech.
|
|
|
Změny v krajině v povodí vodárenských nádrží Švihov a Vír I
Červeňanská, Karolína ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu krajinných změn pomocí indexu změny a indexu vývoje v povodí našich dvou klíčových vodárenských nádrží Švihov a Vír I za využití dat CORINE Land Cover a LUCC Czechia od doby jejich vzniku po současnost, a to zejména se zaměřením na vývoj krajiny v jednotlivých ochranných pásmech. Teoretická část práce je zaměřena na vodní nádrže, legislativní ukotvení ochrany vod a na vzájemné působení vodárenských nádrží, krajiny a člověka. Dále se práce se věnuje pojmu krajina a zejména vývoji krajiny a obyvatelstva na našem území od poloviny 19. století po současnost. Dále je popsán význam obou vodárenských nádrží včetně jejich fyzickogeografických charakteristik a historie vymezení ochranných pásem v jejich povodí. V praktické části jsou blíže upřesněny sledované časové horizonty, vybrané územní jednotky a jejich vymezení v rámci ochranných pásem. V kapitole Výsledky jsou popsány sledované změny v krajinném pokryvu, ve využití krajiny a změny v počtu obyvatelstva, a to jak na území celého povodí, tak blíže pro jednotlivá ochranná pásma ve všech sledovaných obdobích. Intenzita těchto změn v zájmových povodích je graficky znázorněna v mapových výstupech, které jsou přílohou této diplomové práce. Z výsledků vyplynulo, že v povodí vodní nádrže Švihov a VN Vír I byly...
|
|
|
Vývoj krajiny v regionu Dačicko
Venzlů, Michaela
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem krajiny v regionu Dačicko, konkrétně na území obce s pověřenou působností Dačice. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, metody a zdroje informací týkající se vývoje využití krajiny. V praktické části se zabývá historickými vlivy a událostmi, které ovlivnili vývoj krajiny analyzovaného území. Dále je vypracován detailní popis a vývoj jednotlivých kategorií využití půdy. Závěrem je identifikován významný krajinný segment a navržen způsob jeho ochrany.
|
|
|
Srážko-odtokové poměry v povodí s mozaikou orné půdy a lesních, lučních i zastavěných ploch
SCHWARZOVÁ, Monika
Tato diplomová práce se zabývá vlivem krajinného pokryvu a využití krajiny na srážko-odtokové poměry malých povodí. V literárním přehledu byl obecně představen srážko-odtokový proces, odtok a faktory, které odtok ovlivňují. V praktické části práce byly představeny a do grafické podoby převedeny jednotlivé měsíce sledovaného období roku 2018 a diskutovány rozdíly ve srážko-odtokových poměrech u dvou vytyčených malých povodí se značně rozdílným krajinným pokryvem. Byly porovnány specifické odtoky povrchových vod z povodí s čistě lesním pokryvem a z povodí s mozaikou ploch orné půdy, lesů, luk a zastavěného území. Zároveň byly sledovány reakce odtokových vln na srážkové události. K výpočtu specifických odtoků bylo použito měření stavu vody ve vodním toku ultrasonickým sní-mačem vodní hladiny a měření rychlosti proudění vody ve vodním toku hydrometrickou vrtulí. K měření srážek byl použit člunkový srážkoměr. Výsledky ukázaly, že specifický odtok z povodí s lesním pokryvem je obecně nižší a pomalejší díky intercepci a zvýšení drsnosti povrchu oproti odtoku vody z povodí s mozaikou ploch orné půdy, lesů, luk a zastavěného území. Lesní pokryv povodí snižuje a zpomaluje odtok především při krátkodobých výrazných srážkových epizodách a zároveň pomáhá udržet stabilní odtok vody z krajiny i při epizodách sucha. Obecně výsledky ukazují na důležitost vegetace v krajině pro její hydrologické vlastnosti. Závěrem byly navrženy úpravy ke zlepšení poměrů v těchto malých povodích.
|
|
|
Vliv pastevních pozemků na parametry vody v malém vodním toku
KUBELOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá porovnáním vybraných vlastností povrchových vod v malém vodním toku v povodí Paseckého a Váčkového potoka v letech 2018 a 2019. Hodnocení bylo prováděno ve třech měrných profilech - horní měrný profil Váčkového potoka, dolní měrný profil Váčkového potoka a Pasecký potok. Rozdílnost povodí těchto toků spočívá v obhospodařování krajiny a v jejím využití člověkem, což má za následek významný vliv na chemismus povrchové vody. Sledované hydrochemické ukazatele v profilech byly: elektrolytická konduktivita, pH, nerozpuštěné látky, dusičnany, fosforečnany, celkový organický uhlík, anorganický uhlík, celkový uhlík a celkový dusík. Mezní hodnoty plynoucí z nařízení vlády č. 401/2015 Sb. nebyly překročeny v horním profilu Váčkového potoka a v profilu Paseckého potoka. U dolního měrného profilu Váčkového potoka však byly překročeny hodnoty celkového dusíku. Jelikož se v povodí dolního profilu Váčkového potoka nachází významná plocha orné půdy na rozdíl od ostatních dvou povodí, byly zde rovněž prokázány zvýšené hodnoty elektrolytické konduktivity, pH, dusičnanů, organického, anorganického a celkového uhlíku. Zásah člověka v horním profilu toku Váčkového potoka i v Paseckém potoce je malý a ekosystémy zde můžeme považovat za stabilní.
|
|
| |
|
|
Makrofyta v rybnících s různým typem rybářského hospodaření
FRANCOVÁ, Kateřina
Rybníky jsou po staletí součástí evropské krajiny. Kromě rybářské produkce mohou poskytovat řadu ekosystémových služeb a prostředí pro biotu, včetně makrofyt. Procesy, které ovlivňují výskyt makrofyt v rybnících, nejsou ještě dostatečně známy, a proto na ně byl zaměřen tento výzkum. Úvodní studie shrnuje dostupné informace o historickém vývoji rybníků a vzájemném vztahu mezi rybářským hospodařením a společenstvy makrofyt. Analyzuje se také působení socio-ekonomických faktorů a možný efekt klimatických změn. Porovnání s podobnými mokřadními ekosystémy ukázalo, že rybníky ještě stále představují cenné lokality pro makrofyta a řadu jejich vzácných a ohrožených druhů. Další studie se zabývá sezónní a meziroční dynamikou vegetace vodní zóny ve výtažních a hlavních rybnících. Výsledky ukazují signifikantní efekt typu rybníka, kdy se vzrůstajícím tlakem rybí obsádky klesal počet a abundance makrofyt. Vodní makrofyta se hojněji vyskytovala ve výtažnících na jaře prvního horka, ale mezi rybníky byly nalezeny diference například v důsledku nižší vodní hladiny. Přesto, že se rybníky lišily ve fyzikálně-chemických parametrech vody, tloušťce sedimentu a zastoupení jednotlivých typů přilehlé krajiny, pouze průhlednost měla signifikantní vliv na společenstva makrofyt. Rozdíly v ostatních parametrech byly pravděpodobně velmi malé, aby se odrazily ve druhovém složení. Navíc většina makrofyt v našem datovém souboru se vyznačuje širokou ekologickou valencí. Poslední část disertační práce se koncentruje na vegetaci zóny rákosin a obnaženého dna ve stejných rybnících. Podobně jako u vodní zóny byl největší počet rostlinných druhů a jejich abundancí nalezen ve výtažnících. Rostliny rákosin byly nejvíce ovlivněny šířkou zóny a sklonem břehu. Mírný sklon u většiny rybníků mnohdy dovolil rozvoj hustého porostu rákosu obecného (Phragmites australis), který je velice konkurenčně schopný, omezuje přístup světla a živin, ovlivňuje prostředí množstvím opadu a tím brání výskytu dalších druhů. Tyto faktory zapříčinily podobnost zón rákosin mezi jednotlivými typy rybníků. Stejně tak jako postavení rákosin v horní části litorálu, kde nemusí být často vystaveny disturbancím ze strany rybí obsádky a kolísání vodní hladiny. Naproti tomu otevřenější rákosiny, kde byly zastoupeny druhy jako orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), a obnažená dna dovolila rozvoj většího počtu druhů. Na rostliny obnaženého dna měl vliv typ rybníka a typ přilehlé krajiny. Příčinou je nižší tlak ryb a pravidelnější letnění, popřípadě zimování výtažníků. Některé rybníky nebo alespoň jejich část neměla rákosiny a okolní krajina tak byla přímo spojena a ovlivnila obnažená dna, na kterých se potom mimo jiné vyskytovaly ruderální a polní druhy jako např. barborka obecná (Barbarea vulgaris) a pampelišky smetánky (Taraxacum sect. Ruderalia). Zachování rybářského hospodaření je důležité, nejen protože je součástí tradic, ale také proto, že zabraňuje zazemňování a postupnému zarůstání rybníků. Nicméně by mělo být přizpůsobeno odlišným podmínkám, které panují v jednotlivých rybnících, a klimatické změně. Snížení rybí obsádky, pokud je relevantní, a limitace vstupu živin ve formě hnojení a krmení by mohlo napomoci ke zlepšení stavu rybníků a stejně tak k obnovení společenstev makrofyt.
|
|
|
Změny struktury krajiny v povodí Kopaninského toku.
VODOVÁ, Renata
Cílem této práce bylo zhodnotit krajinnou strukturu a její historický vývoj v povodí Kopaninského toku v průběhu druhé poloviny 20. století. Prvním krokem byl sběr a analýza materiálů, z nichž bylo možno vyvodit vývoj a změny ve struktuře území a vývoj a změny statistických údajů o využití půdy. V povodí Kopaninského toku byl hodnocen stav krajiny v letech 1949, 1953, 1961, 1978, 1983 a 1992.
|
|
|
Vliv sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů na extenzifikační procesy využití krajiny
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Feranec, Ján (oponent) ; Novotná, Marie (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je hodnocení vlivu sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů (přírodních: nadmořská výška, sklonitost, bodová výnosnost) na extenzifikační procesy využití krajiny Česka v období více než 160 let, 1845-2010. Důraz je kladen také na související ztráty zemědělské a orné půdy, vzhledem k tomu, že zalesňování a zatravňování probíhalo v zásadě na úkor této půdy. Hlavní zdroj představuje "Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka (1845- 2010)", založená na katastrální evidenci. Jedná se tedy o detailní sledování zahrnující téměř 9000 tzv. srovnatelných územních jednotek. Hodnoceny jsou jak jednotlivé extenzifikační procesy, tak celková intenzita využití krajiny (pomocí koeficientu ekologické významnosti). Vzhledem k tomu, že většina území je stále ještě využívána jako zemědělská půda, zahrnuje práce také přehled vývoje vybraných ukazatelů intenzity zemědělství. Pozornost je věnována i širšímu kontextu proměn využití krajiny na evropské úrovni. Zásadní součástí práce je vytvoření modelů sociálněgeografické exponovanosti území Česka, které jsou srovnatelné s daty o využití krajiny v časových horizontech 1845, 1896, 1948, 1990 a 2010. Jejich hlavními složkami jsou mikroregionální a mezoregionální sídelní exponovanost (poloha vůči střediskům osídlení příslušné...
|
host ::
RSS.